O festivalu

V roce 2019 Fotograf Festival s názvem “Archeologie euforie” představí výstavy, doprovodný edukativní program a diskuze věnované transformaci společnosti z totalitního režimu do kapitalismu. Jako každý rok se festival zaměří na specifika fotografie a reprodukovatelného obrazu jako takového a to skrze tvorbu zahraničních i domácích autorek a autorů.

Ačkoliv současná střední Evropa nesporně prožívá nejvíce idylické období své novodobé existence, rostoucí politické a sociální problémy posledních let, které často radikálně zpochybňují vývoj posledních tří dekád, nás stále silněji vracejí k otázce zakotvení a legitimity současné neoliberální společnosti. Nenápadnou, avšak podstatnou součástí dneška je i neustálý boj o obraz a logiku naší minulosti.

Na konci roku 1989 došlo v celém tehdejším „východním bloku“ k pádu totalitních režimů, který radikálně předznamenal vývoj dalších desetiletí. Dosud převažující bipolární pohled na tehdejší politické změny přitom celou situaci často zjednodušuje. S dnešním dostatečným odstupem se nabízí možnost se na celou problematiku politických a sociálních změn podívat nikoliv perspektivou přelomu, ale spíše „tání“ či „přechodu“.

S otázkou legitimity a fundamentů naší demokratické minulosti samozřejmě souvisí i otázka kredibility fotografie, masových médií a propagandy na utváření společenského povědomí a etosu doby. Právě poslední dekády 20. století představují dobu, která dovršila a následně zproblematizovala nadvládu fotografie jako moderního masového média. Rozpad hierarchické a regulované distribuce médií a informací, kterou začala narušovat tehdejší „nová média“ (video, xerox, počítače), postupně dostupná i širší veřejnosti, výrazně přispěl k rozlomení hegemonie centrální moci.

V rámci festivalu probíhá projekt Má historie

Akce

Diskuzní fórum
18/10/2019

Od stranické podpory umění k umělcům na podpoře: Jak se proměnila státní podpora činnosti výtvarných umělců po roce 1989?

10:00 – 12:30

V létě 1989 artikuloval dramatik a disident Václav Havel požadavky opozice v petici, kterou podepsalo přes čtyřicet tisíc lidí. Signatáři v ní (mimo jiné) žádali vládu o dekriminalizaci nezávislých iniciativ a ukončení cenzury sdělovacích prostředků a kulturní činnosti. Jen o rok později se Václav Havel stal demokraticky zvoleným prezidentem a došlo k ukončení státního dozoru kulturou. Již v lednu 1990 zanikl Svaz českých výtvarných umělců a byl schválen zákon, který legalizoval zakládání nezávislých spolků, svazů, klubů a hnutí.

Euforie z nově nabyté tvůrčí svobody však záhy narazila na limity financování kultury v rodící se tržní společnosti, a v průběhu uplynulých třiceti let ji pomalu vystřídalo roztrpčení nad prekarizovanými podmínkami umělecké práce a produkce. Diskuze se proto zaměří na otázku, jaké strategie podpory výtvarného umění, které se vymyká principům konzumní kultury, byly a mohly být zavedeny v nově se formující tržní společnosti? Slovinská teoretička Vesna Čopič ve svém příspěvku srovná vývoj kulturní politiky ve státech bývalého Východní bloku s ohledem na zánik či zachování socialistických struktur podpory umění. Odbornice na kulturní politiku Eva Žáková a kurátorka OFF-Biennale Budapest Hajnalka Somogyi se pak podrobněji zaměří na vývoj kulturní politiky ve vztahu k podpoře výtvarného umění v České republice a v Maďarsku. V závěrečné diskusi pak bude Anežka Bartlová s přednášejícími debatovat o konkrétních opatřeních v rámci státní kulturní politiky, jež mohou v současnosti přispět ke zlepšení sociálního postavení výtvarných umělců a umělkyň.

Dramaturgie:

Markéta Jonášová

Moderátor:

Anežka Bartlová

Diskutující:

Vesna Čopič
Hajnalka Somogyi
Eva Žáková

Místo konání:

Uměleckoprůmyslové museum 
ulice 17. listopadu 2
Praha 1

Line Up:

10:00 — 10:45
Vesna Čopič
11:00 — 11:20
Hajnalka Somogyi
11:20 — 11:40
Eva Žáková
11:40 — 12:30
diskuze – moderuje Anežka Bartlová

 

 

Transformace médií 30 let poté

Česká mediální krajina prošla od roku 1989 rapidním vývojem. Došlo k odstátnění médií, uvolnění trhu, komercionalizaci médií, nástupu reklamy, několika vlnám vlastnických změn, k celé řadě technologických inovací. Proměnily se postoje veřejnosti i politické reprezentace k médiím. Jak ovlivnila transformace médií naše životy s nimi, jak se proměnily samotné mediální obrazy bude tématem panelové diskuze předních odborníků na média a vizuální kulturu.

Line Up:

14:30 — 16:30
diskuze: Petr Krejzek, Jan Křeček, Petr Bednařík a Josef Chuchma; moderuje: Filip Láb

Dramaturgie & moderátor:

Filip Láb

Diskutující:

Petr Krejzek
Jan Křeček
Petr Bednařík
Josef Chuchma

Místo konání:

Uměleckoprůmyslové museum 
ulice 17. listopadu 2
Praha 1

 

Vstupné na obě části diskuzního fóra 89 Kč, snížené (studenti a senioři) 45 Kč. Akce bude probíhat v anglickém a českém jazyce se simultánním překladem.

Výstavy