Výstava je tvořena fragmentární malbou, která může být vnímána coby imitace freskové, jen částečně dochované malby odkryté ve vrstvě (provedeno způsobem vlastním restaurátorskému průzkumu). Dílo zobrazuje časově neidentifikovatelné symboly s neznámými významy i běžné předměty, části výjevů nebo zbytky textu. Jde o domnělé zbytky dobové výzdoby vestibulu metra nebo o bývalou reklamní plochu. Pocit neukončenosti navozují imitované tagy stejně jako tagy skutečné, které by měly přirozeně přibývat na plochu během výstavy.

Výstava navazuje na architektonickou podobu vestibulu a blízkých budov. Operuje s uvažováním nad tím, jak by mohla vypadat malířská výzdoba (nebo alespoň její část), pokud by měla být v souladu s celkem stavby. Tématu Fotograf Festivalu „Seeing is believing“ se projekt dotýká iluzivností a imitací, která vede k pochybování, zda je realizace původní nebo fiktivní.